Okolí obce

Autor: administrator <admin(at)server.cz>, Téma: Obecní úřad, Vydáno dne: 28. 01. 2007

Pojďte se dozvědět něco málo základních informací o okolních sídlech, do kterých je možné z naší obce pořádat výlety.



Hradec Králové

Místo nad soutokem Labe a Orlice bylo osídleno patrně ve třetím tisíciletí před naším letopočtem. Původně malá tržní osada se za vlády Přemyslovců velmi rychle rozvíjela a první písemný doklad o Hradci jako městě je z roku 1225.

Gotická katedrála Sv. Ducha připomíná slavné období 14. století, kdy se město stalo součástí věna českých královen a po Praze bylo druhým největším v Čechách. V renesančním Hradci Králové působili mnozí domácí i zahraniční učenci a řemeslníci, což dokumentuje jedna z dominant města - Bílá věž.

Pro svoji významnou strategickou polohu byl v době vlády Marie Terezie a Josefa II. Hradec Králové přestavěn v dokonalou vojenskou pevnost, nicméně právě za jejími hradbami (na nedalekém Chlumu) porazilo pruské vojsko po krvavé bitvě 3. 7. 1866 rakouskou armádu.

Nákladně budované hradby byly potom postupně stejně nákladně bourány a hradečtí radní, ve snaze zabránit živelné výstavbě známé z jiných evropských měst, vyzvali ke spolupráci vynikající architekty. K nim patřil i zakladatel české architektury prof. Jan Kotěra, kterého připomíná překrásná secesní budova muzea na nábřeží. O unikátní a v Evropě ojedinělou nadčasovou urbanistickou koncepci Hradce Králové se však nejvíce zasloužil žák Jana Kotěry - Josef Gočár a dík pozoruhodnému stavebnímu rozvoji z první poloviny 20. století bylo město nazýváno salónem republiky. Dnešní Hradec Králové se svým kultivovaným prostředím a množstvím zeleně je metropolí východních Čech, kde sídlí státní instituce, banky, významné firmy, Muzeum východních Čech, galerie, divadla a další kulturní a sportovní organizace.

Chlumec nad Cidlinou

Chlumec nad Cidlinou je starobylé pět a půltisícové město na soutoku řek Cidliny a Bystřice. První písemné zprávy známe od roku 1235. Původní dřevěná tvrz chránila obchodní stezku z Prahy do Kladska. Na tomto místě později vznikl vodní hrad, který byl za třicetileté války spolu s městem z velké části zničen. Roku 1611 daroval císař Matyáš chlumecké panství šlechtickému rodu Kinských.

Dominantou města vévodící i celému okolí je perla českého baroka - zámek Karlova Koruna. František Ferdinand Kinský jej nechal postavit v letech 1721 - 1723 podle návrhu Giovanni Santiniho. Příjemné chvíle lze kromě zámku strávit také v rozsáhlém anglickém parku, kde nalezneme zámeckou restauraci s možností ubytování. Nejstarší dochovanou chlumeckou stavební památkou je farní kostelík Nejsvětější Trojice, jehož původní podoba se dochovala ve znaku města. Za pozornost stojí i bývalý klášter Loreta a původně pozdně gotický, v renesančním slohu dostavěný děkanský chrám svaté Voršily v letech 1536 - 43.

Velmi známou událostí z historie Chlumce nad Cidlinou je tragická porážka selské rebelie v roce 1775. Její osud dnes připomíná památník na východním okraji města.

Rod Kinských proslavil Chlumec také chovem ušlechtilých koní - plaváků a je jistě pozoruhodné, že předchůdkyní Velké pardubické byla již v roce 1846 Velká chlumecká steeple-chase. Stejně jako chov koní má bohatou tradici rybníkářství. Chlumečtí rybáři pečují dne s o více než 500 rybníků na ploše téměř čtyř tisíc hektarů.

Návštěvníci Chlumce mohou strávit příjemné letní chvíle i na městském koupališti, které svou rozlohou 130 x 60 m patří mezi největší v ČR. Jeho součástí je i kemp s chatkami, prostor pro stanování i karavany a restaurace.

Nechanice

Nechanice, město, v němž žije 2 200 obyvatel, leží na polovině cesty mezi Hradcem Králové a Novým Bydžovem. Archivní zprávy o nich sahají až do roku 1228, kdy v místech, kde se nyní říká Na valech, stávala tvrz. Jméno města proslavili mnozí známí rodáci, z nichž připomeňme hudebního skladatele Jana Křtitele Vaňhala a významného ekonoma, prvního ministra financí Československé republiky Dr. Aloise Rašína, malíře Ignáce Raaba a Jana Novopackého. Přes deset let zde v 19. století působil jako notář, spisovatel a dramatik Josef Štolba.

Vyhledávanou turistickou památkou v okolí Nechanic je zámek Hrádek, postavený jako nové centrum někdejšího harrachovského panství. Vedle Hluboké nad Vltavou se jedná a nejvýznamnější stavbu české romantické architektury inspirované stylem anglické gotiky. Byl postaven v letech 1841 až 1854. Výzdoba zámeckých interiérů připomíná pozdní severkou renesanci a vše doplňují mnohé originální předměty dovezené z ciziny i výtečné kopie zhotovené místními mistry.

Prusko-rakouskou válku 1866 připomíná v Nechanicích vojenský hřbitov u Bažantnice a pomníky ve Štrossových sadech. Jako ocenění postoje v této těžké době byly Nechanice v roce 1867 povýšeny na město.

Nový Bydžov

Nový Bydžov, původně královské město připomínané poprvé v pramenech v roce 1305, bylo založena na pravidelné geometrické osnově, která ve středověkém urbanismu nemá obdoby. Toto historické jádro je dnes chráněno jako památková zóna.

Už v roce 1325 se město dostalo do držení Vartemberků, od roku 1516 Pernštejnů a od roku 1548 Valdštejnů. V roce 1569 se Nový Bydžov z poddanského vztahu vykoupil a stal se královským věnným městem. V letech 1751 až 1784 byl sídelním městem nově vzniklého Bydžovského kraje, zasahujícího od Krkonoš přes Vrchlabí, Jilemnici, Novou Paku, Jičín, Hořice, Chlumec nad Cidlinou a Poděbrady až k Sadské. Z důvodů polohy bylo sídlo kraje od roku 1784 převedeno do Jičína, ale název kraje zůstal zachován až do roku 1850.

Od roku 1850 byl Nový Bydžov až do roku 1960 sídlem okresu. I po jeho zrušení nepřestal být přirozeným centrem celé spádové oblasti. V roce 1999 měl s připojenými částmi kolem 7300 obyvatel.

Kulturní památky: gotický kostel sv. Vavřince (poč. 14. stol.), starý židovský hřbitov (třetí nejstarší u nás, založen 1520), mariánský morový sloup na Masarykově náměstí (dokončen 1716), barokní kostel sv. Jakuba v Metličanech (1768 - 75), novogotická radnice podle plánů J. Míči (z let 1862 - 1865).

Městské muzeum v budově spořitelny - bohatá expozice (pravěk Novobydžovska, cechovní, umělecké a merendní památky, archa Bydžovská a obrazy Petra Brandla, venkovský národopis, pamětní síň profesora Nevyjela a plastiky naivního umělce Václava Kudery - Křapíka.

Smiřice

Město se 3100 obyvateli je vyhledávaným cílem domácích i zahraničních milovníků umění. Zdejší vrcholně barokní kaple, jejíž autorství bývá přisuzováno G. Santinimu nebo K. Diezenhoferovi, zaujme stavební dokonalostí i intaktní výzdobou interiéru, kam patří také oltářní obraz Klanění sv. Tří králů od Petra Brandla. Před kaplí se nalézá socha sv. Jana Nepomuckého (snad z Braunovy hutě). Smiřice se tak stávají součástí turistické trasy za českým barokem.

Třebechovice pod Orebem

Město Třebechovice pod Orebem bylo založeno při obchodní stezce v první polovině 14. století. Vrch Oreb (260 m) kostelíkem Božího Těla připomíná památné husitské bratrstvo. Město se 5350 obyvateli je vzdáleno pouhých 13 km východně od Hradce Králové a díky svému okolí s krásnými lesy a půvabnými zákoutími řeky Orlice se stalo oblíbeným výletním místem.

Po celém světě jsou však Třebechovice proslulé svým Muzeem betlémů. Unikátní a nejznámější je tzv. Proboštův betlém, který se stal magnetem československé expozice na Světové výstavě v Montrealu v roce 1967. Na jedinečném řezbářském díle pracovali Josef Probošt, Josef Kapucián a Josef Friml plných 40 let. Mezi slavné rodáky patří především Jan Theobald Held, významný osvícenec a národní buditel.

Na třebechovickém náměstí zaujme návštěvníky morový sloup Panny Marie, socha Nejsvětější Trojice a starobylá kašna s vodotryskem (r. 1675). Muzeum betlémů uchovává kromě jiného i ručně psaný kancionál z roku 1559. Poblíž náměstí byl roku 1767 postaven barokní kostel sv. Ondřeje.